Filtry pevných částic jsou stále drahé, v Česku je nemá až milion aut
Podle odhadů
loni v Česku přibylo 45 000 aut bez filtru pevných částic.
Filtry DPF by měly být ve všech vozech jezdících na naftu zhruba od roku 2004. Jejich účelem je zachytávat rakovinotvorné pevné částice, aby se nedostávaly z výfukového potrubí do ovzduší.
Jedná se o mikročástice trojice skupin: o průměru 10 mikronů, tedy tisícin milimetru, 2,5 mikronu a menší než 1 mikron. Tyto částice síranů, dusičnanů, solí, kovů a podobně, které vdechujeme, zvyšují výskyt rakoviny až o 40 %. Ty největší poletují vzduchem hodiny, nejmenší i týdny. Tento polétavý prach se vdechnutím usazuje na průduškách a plicích, ale dostanou se až do plicních sklípků a krevním řečištěm do mozku.
Životnost první generace filtrů je zhruba 120 000 km a část vozů se již tak dostala na tuto hranici. Druhá generace používaná od roku 2009 by měla mít při správném fungování čištění filtru životnost výrazně delší. Nový filtr vyjde na nejméně 15 000 Kč, proto se někteří majitelé vozidel snaží výměnu ucpaného filtru snižujícího výkon auta obejít jeho odstraněním nebo provrtáním.
„Přibližně 500 kilometrů se filtr plní sazemi, aby potom, v případě dnešních bezúdržbových filtrů vozidel splňujících normy Euro 4 a 5, byly automaticky spáleny. Na to obvykle potřebuje vůz asi 10 minut a projeví se to bílým kouřem za vozem,“ popisuje Jan Karnolt, technický školitel společnosti Ford Motor ČR. 
Celý proces, kdy vůz připraví podmínky, aby se za teploty 650 stupňů Celsia saze v DPF spálily, má jednu podmínku. Vůz musí být v dobré kondici – jak jeho řídící jednotka, tak katalyzátor a používané palivo. Například to znamená, že pracuje za správných teplot: v hlavě válců 80 až 90 stupňů Celsia, před katalyzátorem 300 až 400 a v samotném filtru pak při spalování 650 (u původním DPF s aditivem 400 stupňů). V takovém případě bude filtr dobře fungovat teoreticky po celou dobu životnosti auta.
V případě poruchy filtru se rozsvítí kontrolka DPF na palubní desce. „Což ještě nutně neznamená, že je nefunkční,“ vysvětluje Jan Karnolt. „Může se stát, že vinou nesprávného řízení motor nespálil částice a je zaplněný. K příčinám lze připsat i to, když řidiči jezdí jen se studeným motorem po městě a neumožní vypálení za plynulé meziměstské jízdy vyšší rychlostí.“
Prezident ÚAMK Oldřich Vaníček se kvůli problému s filtry setkal s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. „Jsem rád, že pan ministr Brabec vnímá tuto závažnou problematiku jako já a doufám, že co nejrychleji nalezneme společnou cestu ke zlepšení alarmující situace na našich silnicích. Prvním krokem by měla být společná kontrola aut přímo v terénu za pomoci nejmodernějších mobilních analyzátorů částic,“ uvedl Vaníček. Brabec slíbil řešit situaci s ministrem dopravy Danem Ťokem a ministrem vnitra Milanem Chovancem.
Experti ÚAMK naměřili na hlavních tazích v Praze několikanásobně překročené povolené limity pevných částic. Například křižovatka Evropské a Horoměřické ulice v Praze 6 vykázala průměrnou hodnotu přes 58 000 pt/ccm, povolená hodnota je přitom 30 000 pt/ccm. O kus níže na Svatovítské ulici u zastávky tramvaje v Dejvicích to bylo přes 70 000 pt/ccm a zatím nejhorším místem jsou pražské tunely, tedy Letenský, Strahovský nebo celý tunelový komplex Blanka), kde jen v jedoucím vozidle naměřili hodnoty přesahující 300 000 pt/ccm.